PROČ SE ROZSVĚCUJÍ VÁNOČNÍ STROMY NA VEŘEJNOSTI

06.12.2010 21:58

Brněnský básník, novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor známé Lišky Bystroušky šel před vánocemi roku 1919 se svými dvěma kamarády (malířem Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem) do lesa u Bílovic nad Svitavou pro vánoční stromek a nalezli tam - opuštěné, napůl rozbalené a podchlazené batole. Opuštěnou 17měsíční holčičku našli v místech poblíž dnešní Myslivny lišky Bystroušky mezi kořeny smrku. Snažili se přivolat matku, avšak marně, v okolí nikdo nebyl. Odneseli proto dítě do nedaleké dědiny, kde mu byla poskytnuta péče. Matku Lidušky, jak děvčátko pojmenovali, četníci zakrátko vypátrali. Svobodná matka s dítětem nikde nemohla získat službu a bída ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Na svoji obhajobu uvedla, že k činu ji dohnala její tíživá sociální situace, s níž si nevěděla rady a věřila, že dítě pod stromem někdo nalezne a dá mu lepší život a výchovu. Za opuštění dítěte byla odsouzena k pěti letům těžkého žaláře. Příběh se smutným začátkem měl ale dobrý konec. Holčičku vychovala brněnská rodina Polákových a Liduška se později provdala za středoškolského profesora do Prahy. Zemřela v roce 1997 v 78 letech. Místo v lese, kde se podruhé narodila, připomíná skromný památník.

Tato událost zapůsobila na Těsnohlídka natolik, že se rozhodl založit charitu. Inspiroval se v Kodani, kde byl rozsvěcen vánoční strom, pod nímž se konaly sbírky, sloužící k obdarování chudých dětí. Poprvé v tomto městě zazářil v roce 1914. Kodaňský strom ale nebyl prvním veřejně rozsvíceným vánočním stromem. Před ním byl postaven veřejný vánoční strom už v roce 1912 na Madison Square v New Yorku.

Československý vánoční strom republiky, jehož byl Těsnohlídek iniciátorem, navázal na uvedené tradice společenských vánočních stromů. Spojil dávný zvyk obdarování dětí s novějším motivem dobročinnosti. Těsnohlídek uvažoval, co by se dalo pro opuštěné děti dělat víc a dal podnět k postavení dětského domova v Brně.

Československý vánoční strom repuliky byl poprvé rozsvícen na náměstí Svobody 13. prosince 1924 za účasti významných brněnských osobností. Pod jeho větvemi bylo nasbíráno tolik darů, že během pouhých čtyř let mohl být Těsnohlídkův sen uskutečněn. Se stavbou dětského domova Dagmar, který nese jméno dobrotivé dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I, bylo započato v prosinci 1928 položením základního kamene. Dětem se jeho brány otevřely o rok později.

Iniciátor akce Rudolf Těsnohlídek se však naplnění svého snu nedožil. Tragicky zemřel 12. ledna 1928 v nedožitých 46 letech. Myšlenka vánočního stromu byla ale natolik inspirující, že ji postupně přijímala další a další města, až se stala téměř obecnou tradicí.

Tradici masarykovské republiky přetrhla německá okupace v roce 1939. Obnovila se znovu po válce a peníze vybrané pod stromy pomáhaly válečným sirotkům. Za komunistického režimu se sice někdy stromy stavěly, ale s jinou "ideovou náplní". Stromy republiky s kasičkami vrátil na pár let uvolněný rok 1968. Vybíralo se na dětské vesničky SOS, které se tehdy začaly stavět.

Od 80. let ozdobené stromy na náměstích umocňovaly atmosféru Vánoc už pravidelně a po listopadu 1989 se naplno obnovilo i charitativní poslání.

 

zpracoval Ing. Jan Černý

(použité zdroje: ZDE a ZDE)

Kontakt

BRÁNIČÁNEK, z.s.

info@branicanek.cz


Moravské Bránice 74
664 64

604807720

Vyhledávání

Máte-li nějaké připomínky k našim stránkám, postrádáte-li nějaké informace, napište nám.

Děkujeme.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode